Jak to dopadlo s I.P.B., tedy s Investiční a poštovní bankou, máme ještě v docela živé paměti. Snad ničemu kolem tohoto maléru světa velkých financí jsme sice nikdy pořádně neporozuměli, ale četlo se o tom dramaticky, to musíte uznat. Počínaje červnem 2000, kdy byla centrála banky obsazena maskovanými příslušníky speciálního policejního komanda, které z budovy vyprovodilo dosavadní management banky, a naopak do ní ozbrojenou mocí dosadilo nuceného správce. A pak taky o tom, že celkové ztráty způsobené pádem (vinou nestandardních úvěrových operací) byly oceněny na 67,8 miliard, nebo o tom, jak všichni zodpovědní byli střídavě obviňováni a zase viny zprošťování, až to všechno docela, jak jest ve zdejších končinách dobrým zvykem, vyšumělo do nenávratna. Stejně jako naše peníze.
A vida, už tu máme zmíněnou zkratku zase, a taky na základě jedné fúze. Tak jako se tenkrát spojila Investiční banka (I.B.) s Poštovní (P.), došlo nedávno k něčemu podobnému i ve světě velké kultůry. To když známá firma I.B. (Iveta Bartošová), celá v bílém a pochopitelně na hradě, fúzovala s krachujícím subjektem P. (Pomeje), aby dala vzniknout novému úžasnému rodinnému podniku I.P.B. Nic proti štěstí dvou mladých lidí bujných hřív, kdyby se ovšem taky kolem nich nešířil zápach zpronevěřených financí.
Pan Jiří Pomeje totiž právě v letech krachu první I.P.B. propadl záchvatu velikášství a rozhodl se produkovat film. Odvaze tleskám, uměleckému výsledku míň, finančnímu vůbec: dluhy se prý ještě dnes tyčí do výše několika miliónů. (Jenže co by za takový pakatel dala ona první I.P.B., že?)
Nepříjemná situace. Jak teď z dluhů ven, když není žádný příjem? Ještěže tu jsou neuvěřitelné příběhy, které se někdy z pohádky promítnou až do života. V prvním si vezme princ chudou služtičku (přičemž za vším jsou pouhé tři nevelké oříšky), v jiném se naopak pěvecká dabérka oné služtičky ujme zchudlého prince (jehož zase okouzlí něco jiného, velikosti dvou vyzrálých kokosových ořechů, o jistém bankovním kontu nemluvě).
No tedy prince, abychom zase v případě J.P. zbytečně nepřeháněli… Nevalný herec, neúspěšný producent a líný dabér (přiznávané měsíční splátky pět set z dabingového studia nesvědčí o velkém uměleckém nasazení). A víc než pozorný manžel obyčejný gigolo. Protože gentleman a partner na úrovni by dámě svého srdce atraktivní dovolenou zaplatil, a nenechal se na ní vydržovat a živit.
Ale i to je pouze soukromá věc těch dvou. Ne však již to, když veškeré své soukromí vytahují na veřejnost. Ba doslova vytahují rovnou z podprsenky. Ňadra paní Ivety Pomeje Bartošové, pod režijním dohledem pana Jiřího Pomeje Bartoše zveřejněná fotograficky při něžném ošplouchávaní mořskými vlnami, jsou pěkně rostlá, zcela vášnivá (dík za drobnou inspiraci, pane Werichu!), navíc dle oficiálního vyjádření oficiálního manžela zcela původní, přírodní a veskrze plnotučná.
Ale co hlavně: dobře prodejná! Takže na závěr už jenom jednu dobře míněnou radu: pokud by chtěl pan Pomeje vyrovnat miliónové ztráty z filmu Andělská tvář, je na čase, dokud je čas, začít produkovat snímek Ďábelské kozy…