Takoví, kteří vás jednou přece jenom dostanou, tak jako mě jistá firma Aime z Č. Budějovic. Poslala mě – nevyžádaně, pochopitelně – nabídku na vzorek jednoho svého ´new´ výrobku, jehož cena se rovnala balnému a poštovnému, suma sumárum pouhých 80 Kč. No, to se dá riskovat, řekl jsem si, a odepsal. Nepřišlo nic, jenom složenka. Vytelefonoval jsem (za kolik, to ještě nevím), že tedy mám sepsat a zaslat čestné prohlášení, že jsem nic nedostal, a oni to laskavě vezmou na vědomí. Stálo mě to 10 Kč na známce.
Za pár dní (19. ledna) jsem dostal balíček, v němž sice nebyl slíbený vzorek, ale už rovnou titěrná dózička (30 ml) jakéhosi Retinol day creamu spolu s poukázkou na již nezanedbatelných Kč 299. Vyfakturováno ovšem 8. ledna, datum splatnosti 23. ledna, termín pokuty na krku. Snaha o nějakou reklamaci se zcela minula účinkem, jediná telefonní linka mně nejprve oznámila, že vzhledem ke kvalitě jimi poskytovaných služeb budu (jistě kvalitně) nahráván, pak mi bylo automatem opakovaně slibováno, že se dostanu na řadu, až operatéři odbaví ty, kteří mě předběhli. Načež po několika minutách (stalo se celkem třikrát) linka ochluchla zcela (kolik mě to bude stát ještě nevím). Volil jsem tedy cestu mailovou, opakovaně klikal na uvedenou adresu ´Zákaznické centrum´, ale ta byla rovněž zcela neprůchodná.
Vracím tedy balíček na adresu dodavatele (to už bude určitě za víc, než za 10 Kč), a budu čekat – jelikož už mi nevyžádaně přidělili zákaznické číslo – , čím a za kolik mě milí Českobudějičáci osloví příště. A vy čekejte též.
Aime, je t´aime!