Komentáře: O kriticích a nactiutrhačích

Od: Anonym

Anonym — Tue, 18 May 2021 13:49:42 +0000

Od: Jiří Macků

Jiří Macků — Mon, 08 Mar 2010 08:52:45 +0000

Pane Edo,
jste zřejmě málo informovaný, jinak byste takto neargumentoval. Pro Vámi vzpomínané sportovce, uvolňované na Západ, platila – bez ohledu na to, kolik by vydělali – norma 150 repr. utkání, což bylo vysoké číslo. Proto se většina dostala ven až daleko po třicítce. Kolik by přinesli, ve srovnání s Bubníkem, to už je jenom věc dohadů. Jako čerství mistři světa jistě víc, než jako vyřazení z reprezentace; však také tehdy už se nikdo z krajánků do národního tým nevrátil. Ale Vy možná o příjmech víte víc.
Pokud chtěli Finové trenéra s puncem světového šampióna a se dvěma světovými jazyky, nemělo ČSTV, resp. Pragosport, nikoho jiného v nabídce. (To je ta Vaše ´prominentní´ pozice.) Bubník měl v té době za sebou trenérské působení v Bratislavě, Litvínově a Motorletu.
Neznám trenéra, na něhož se vzpomíná s dojetím, on je vždycky první obětí. A v Litvínově i Brně trénoval opakovaně, neboli funkcionáři sami o něj stáli.
A konečně i v Polsku a Jugoslávii se trénovalo za valuty, resp. za bony.

Od: Eda

Eda — Sun, 07 Mar 2010 16:44:50 +0000

Není to jednoduché
Kdyby komunisté tak zoufale potřebovali peníze, pustí na Západ nejlepší sportovce v jejich nejlepších letech (namátkou: Holíkové, Panenka, Berger, Holeček, Vízek), kteří by státu přinesli mnohem více peněz než Bubník.

Přiznejme si, že to byl známý hráč, ale jako trenér před odchodem do Finska žádné velké renomé neměl. A vlastně ani po návratu. Že by v Litvínově nebo Brně na jeho práci vzpomínali s dojetím, to si nemyslím.

Za socialismu odcházeli na Západ pracovat trenéři, kteří byli buď v KSČ nebo byli k režimu velmi loajální – viz Gut, Bukač nebo Starší. Ostatní byli rádi za Polsko nebo Jugoslávii. Čím si prominentní pozici vysloužil G. Bubník, to ví nejlépe on sám.

Od: Jarda

Jarda — Sun, 07 Mar 2010 01:15:54 +0000

Neni to tak jednoduche Edo
Nevim kdo byl Vas pribuzny, ale G. Bubnik mel hokejove jmeno zname po celem svete a komanci si nechteli nepovolenim trenerskeho postu trhnout ksandu. Hlavne musel zapadni penizky odevzdat bance za tuzexove bony. Jakekoli zapadni penizky soudruzi zoufale potrebovali. Pokud jde o to zustani, mohl klidne odjet do Svedska a tam by jako spousta cs. obcanu azyl dostal. Zrejme o to nestal.

Od: J.M.

J.M. — Sat, 06 Mar 2010 18:54:16 +0000

Oprava
služební pas mi byl odebrán v roce 1970 na 18 let.

Od: Jiří Macků

Jiří Macků — Sat, 06 Mar 2010 18:52:37 +0000

Uvědomte si,
že po jistém oteplení po XX. sjezdu KSSS, odhalení činnosti sovětských poradců a vysokých trestech včetně poprav exponentů StB a 5. oddělení MNO, kteří dostali hokejisty do vězení, nebylo na odsouzené a dávno před tím amnestované oběti procesů pohlíženo jako na špióny a vlastizrádce. Naopak nová politická garnitura se evidentně snažila nešpinit si ruce podobnými zmanipulovanými případy.
S tím vycestováním na Západ to nebylo tak dramatické. Mně byl sice na 28 let odebrán služební pas, ale na soukromý jsem se ven párkrát dostal, a to jsem nebyl členem žádné ze zmíněných organizací.
Bubník se za finské angažmá odvděčil jedině tím, že nás ve Vídni porazil, a tím si vysloužil nenávist mnoha ´poctivých pracujících´.
Novinky o případu Modrý a spol., především ty získané z čerstvě otevřených archívů, chystám do své další knížky. Budou zajímavé, ale ne převratné.
Vzpomínka na Himla byl pochopitelně omyl, který musíme 81 let staré hlavě prominout. Předsedou ÚV ČSTV byl až od roku 1972.

Od: Eda

Eda — Sat, 06 Mar 2010 15:50:05 +0000

Děkuji
za odpověď. Byť mi tohle vysvětlení přijde trochu „idealistické“.

Vycestovat na Západ za socialismu nebylo jednoduché, jak sám jistě dobře pamatujete, natož tam získat práci. To se povedlo jen dokonale prověřeným lidem, obvykle členům KSČ či spolupracovníkům jisté organizace. Ale nikdy ne politickým vězňům s trestem za špionáž a velezradu. Zajímalo by mě, kdy a jakou protislužbou se pan Bubník musel odvděčit. Třeba se ještě o případu Modrý a spol. jednou dozvíme hodně zajímavé věci.

Ve čtvrtečním dokumentu navíc pan Bubník mluvil o tom, že do Finska ho poslal (a pak odvolal) předseda ČSTV Himl. Mám dojem, že tehdy neměl se sportem a ČSTV nic společného. Stejně tak mi nepřijde jako pravděpodobná historka o tom, že mohl po srpnu 1968 ve Finsku zůstat. Právě proto, že Finové byli v zahraniční politice do velké míry pod vlivem SSSR, nepřijímali uprchlíky z tzv. východního bloku.

Od: Jiří Macků

Jiří Macků — Sat, 06 Mar 2010 14:37:48 +0000

Bubník ve Finsku
Byla to spíš náhoda. Bubník měl přislíbený kontrakt ze Švýcarska, kde si ho dobře pamatovali, ale na ČSTV mu ho zamítli a jako jedinou alternativu nabídli – či spíše vnutili – Finsko. Neboli ne na Západ, snad jenom na Sever. A pokud si uvědomíme, že Finsko bylo v té době ve sféře zájmu SSSR…
Ale i do Finska by měli zájem jet jiní, nepotrestaní. Finové ovšem měli podmínku – vedle praxe – i perfektní znalost dvou světových jazyků. A to nikdo jiný nesplňoval. A že jezdil po světě? To tak s jakoukoli reprezentací bývá. Po dvou letech (a hlavně po vítězství Finska nad ČSSR ve Vídni 1967) mu naše orgány kontrakt předčasně ukončily a přinutily ho k návratu. A přitom tam po srpnu 1968 mohl zůstat, byl ve Finsku s celou rodinou.
Vedl i Nizozemsko ((1980-82) poté, když se doma nenašel nikdo jiný, kdo by riskoval propadák s nováčkem A skupiny MS.
Co se týká srovnání, tak Váš příbuzný zřejmě nedostal soukromý pas či výjezdní doložku, zatímco Bubníka vyslali ven oficiálně na pas služební.

Od: Eda

Eda — Sat, 06 Mar 2010 13:20:38 +0000

Dotaz
Jak je možné, že G. Bubník coby politický vězeň z 50. let mohl pak několik let legálně působit v kapitalistickém Finsku a cestovat s ním po celém světě? Pokud mě paměť neklame, vybavuji si ho z nějakého MS i jako trenéra Holandska.

Měl jsem v rodině také politického vězně, který dostal mnohem mírnější trest, ale potom nesměl ani na dovolenou do Jugoslávie…