Úvodem musím na svou obhajobu zdůraznit, že nejsem ve věcech práva ani poloodborník, že jsem musel poučení hledat v encyklopediích, slovnících a na internetu. Konkrétně mě k tomu studiu vyzval jeden z neznámých diskutujících. (Při této příležitosti bych chtěl zdůraznit, že se s anynomy dohaduji jenom velice nerad, ale tady jsem usoudil, že by to mohlo pomoci v celkové orientaci.)
Co je tedy PRESUMPCE VINY? V encyklopedii a slovníku cizích slov jsem kupodivu našel pouze termín ´presumpce neviny´. Co znamená vědí snad všichni, ale pro jistotu připomínám prostřednictvím odborníků:
Jedná se o jednu ze základních zásad trestního řízení. Podle ní se na každého, kdo dosud nebyl v konkrétní kauze pravomocně odsouzen za trestný čin, hledí jako na nevinného. To platí i v případě, že proti konkrétní osobě již bylo zahájeno trestní řízení a dokonce i v případě, že ve věci již byl vynesen odsuzující rozsudek, který ale ještě nenabyl právní moci, protože proti němu bylo podáno odvolání. Presumpce neviny tak nutí orgány činné v trestním řízení postupovat nestranně a šetřit osobnost obviněného a ukládat mu jen nezbytná omezení. Podobně ale musí s obviněným jednat i další osoby, např. novináři, kteří o konkrétní trestní kauze informují. (www.trestni-rizeni.com)
Očima laika by tedy presumpce viny bylo něco zcela převráceného, málem až protiprávního. Právě tohoto se zřejmě dožadoval k mému výše zmíněnému článku diskutující, ukrývající se mazaně pod šifrou Mother Goose (Mother je matka, abatyše nebo umělá líheň, Goose pak husa, hlupák nebo krejčovská žehlička; český význam krycího jména si může každý vykombinovat dle libosti):
Jde o to, ze v normalnich demokraciich u osob verejne cinnych plati presumpce viny, ne neviny. I kdyby ta causa bemova bydleni byla snehobile cista, Bem to proste nemel prijmout. Jednoduse proto, ze je primator a rozhoduje o mnoha vecech.
Ponechme stranou, kde by tedy chudák primátor měl bydlet, když vše pražské je nějak spojeno s jeho působením a ze všeho tím pádem smrdí střet zájmů. Musel by si bydlení buď koupit (jistěže pod cenou, ať už by to bylo od soukromníka, města, družstva aj.!), nebo pronajmout (dtto!), dostat (za co?) či vyšmelit (to oni umějí!).
A co je tedy PRESUMPCE VINY? Mým chápáním zevšeobecněně jedno zatraceně velké nebezpečí, že kdokoli kdykoli kdekoli může být nařčen kýmkoli z čehokoli za účelem jeho občanské (úplatek), sportovní (doping), společenské (požádal manželku bližního svého) či politické (všechno dohromady) diskreditace až likvidace. (No, jestli toto má co dělat s demokracií, já vám nevím…) Při známé averzi občanů k politikům, silném výskytu všeho schopných ženštin i množství měšců všude směnitelných mincí by bylo na české scéně dost rušno… Ale opusťme mé chápání, je irelevantní, možné i zcestné, a vraťme se k odborníkům. Jeden zajímavý názor jsem našel na servru novinky.cz:
…Jiří Paroubek v Otázkách Václava Moravce přímo řekl, že ve své straně zavedl režim tvrdé ruky a každého, kdo jen ´prošel kolem korupce, donutil následně projít východem a víckrát se nevracet. Dále řekl, že tato praxe je v souladu s nejlepší politickou kulturou vyspělých demokracií a že i případně neviný člověk má odstoupit, očistit se nejprve na veřejnosti a teprve potom se do politiky vrátit. Pro dobro státu je třeba se obětovat.
Inu, vkrádá se mi na mysl slavný výrok, že: „cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly“, a také se nemohu zcela zbavit vtíravé analogie se středověkou inkvizicí, která rovněž raději, ad maiorem gloriam Dei, upálila celou skupinu, než aby nechala uniknout jediného kacířského heretika – s tím, že Bůh si své ovečky v nebi stejně přebere.
Především mi ale není jasné, proč si někdo myslí, že systém, jenž se historicky prokázal jako špatný a za jehož odstranění tekla krev – mluvím o PRESUMPCI VINY – by mohl být prospěšný někde jinde. Schopný demagog je s to vyrobit aféru i z mála. To se dosud nezměnilo a platí to v politice více než kde jinde. A kdybychom měli požadovat okamžité odstoupení člověka, jakmile ho shoda okolností postaví do trochu nepříznivého světla, to by se mohly začít dít zajímavé věci. (petrblaschke.blogy.novinky.cz, kráceno)
Já za sebe plně souhlasím. A ještě si přihraji další názor, který jsem našel na webové stránce Šalamounu, spolku pro podporu nezávislé justice v ČR:
…V kruzích komunistických trestních orgánů začaly platit obrácené zásady: in dubio contra reo (v pochybnostech v neprospěch obviněného) a PRESUMPCE VINY. Toto zvrácené myšlení bylo vštěpováno do hlav příslušníků také čsl. trestních orgánů od 50. let minulého století, kdy spolu se sovětskou strukturou orgánů činných v trestním řízení začaly přejímat jejich zločinné pracovní postupy. Vinou přetrvávajícímu zamoření PČR, státních zastupitelství a soudů pohrobky totality pozůstatky tohoto myšlení přežily do naší doby.
Tedy PRESUMPCE VINY nikoli jako vymoženost západní demokracie, ale jako zvrácený pozůstatek v našich hlavách z časů Gottwaldových politických likvidačních procesů i Husákových roků normalizování společnosti.
A vidíte, mně přitom původně šlo, když jsem na toto téma psal, o něco jiného: o chování médií, která princip presumpce neviny nemíní respektovat (ještě jednou z www.trestni-rizeni.com: Podobně ale musí s obviněným jednat i další osoby, např. novináři, kteří o konkrétní trestní kauze informují.) A ti to nedělají, naopak obviňují, pomlouvají a skandalizují dokonce i neobviněného! Hlavně vyjít vstříc čtenáři, mít něco senzačního v novinách či na obrazovce, vždyť konkurence je tvrdá, a žít se chce. Jenže tady, vážení, nejde jenom o politiky či lékaře, ale o každého z nás!
Závěrem na toto téma ještě jednou ze servru trestni-rizeni.com. V anonymní anketě na otázku Myslíte si, že novináři dostatečně dodržují presumpci neviny? jsem našel tyto reakce:
O Ano, dostatečně upozorňují na to, že obviněný je pouze podezřelý ze spáchání trestného činu (0%!!);
O Ne, o obviněných informují jako o jednoznačných vinících (76%);
O Jak kdy u kterého obviněného (24%).
Tolik tedy moje stanovisko zřejmě nejen pro p.Mother Gooseho. A k tomu ještě příznivá informace i pro další, že jimi vehementně vyžadovaná PRESUMPCE VINY skutečně u nás existuje! Ve formě filmu (M.L.Whitlock jako podezřelý šerif z idylického městečka Banyan Key) je k dispozici v půjčovnách.