Reklama
 
Blog | Jiří Macků

Béma vyhoďte z vily a Paroubka z auta!

Primátor hlavního města Prahy, první muž jednoho z nejkrásnějších měst světa, i s rodinou bydlí! Tato senzační zpráva už řadu dní plní stránky i vysílací čas našich veřejně, neveřejně, seriózně i bulvárně naladěných médií.

A to prosím bydlí ne pod mostem (jak by se na pražského patriota slušelo), ani na Letné ve spacáku a stanu (ačkoli na to v Himálaji trénoval), ba dokonce ani v obyčejném paneláku (jak ochotně před časem a před objektivy předváděl jeho guru, a půjde-li vše dle vývoje v ODS i jeho předchůdce ve funkci premiéra). Tato šokující informace (primátor v pronajaté vile!) už několik dní zaměstnává naši veřejnost, a – což je pro nás stravitele senzačních zpráv hlavní – živí naše média. A to je dobře, představte si média bez informací. Vezměte to pohledem novináře a pochopíte: někdy je den takzvaně tak na ho…. (cudně se podobnému delšímu období říká ´okurková sezóna´), že potom je třeba ono každé, do kterého investigativec byť i náhodou ťápne, náležitě rozmazat. A tak se rozmazává, den po dni, dokud nám to téma ještě pořád voní (nebo už začíná smrdět?), a už si ani nevšimneme, jak jsme tím tématem, které se nás vlastně ani netýká (tedy pokud pomineme závist, tuto vzácnou a typickou vlastnost nejen řadového Čecha, ale zřejmě i neřadového novináře) zadělaní všichni až za ušima.

BYDLÍM LEVNĚ. ZÁVIDÍŠ, VIĎ?
Shrňme si dosavadní fakta. Primátor Pavel Bém sídlí ve Vokovicích (co je komu do toho kde?), a sice ve vile (co je komu do toho v čem?), kterou mu jeho známý (co je komu do toho kdo?; v našem domě bydlí v bytech českých majitelů již řada inostránců) pronajímá za 22 000 Kč (co je komu do toho, na jaké výši se spolu domluvili ti dva, či ti z našeho paneláku?) Když všechny tyto barevné informace naskládáme k sobě, vyjde nám z toho pestrá mozaika, kterou média ještě vyleští do tak maximálního jasu, až oči z té lumpárny přecházejí.

Aby bylo jasno: nehájím Pavla Béma, nemám žádný důvod. Neznám ho, dokonce jsem ho v životě ani jednou neviděl naživo. Ba naopak mám značné výhrady k některým jeho krokům a oficiálním ´vejžvykům´. Politik, který si nevidí pořádně do pusy, by neměl moc mluvit. (A když, tak ne tak záhy po návratu z vysokohorského prostředí, protože to – jak známo – nedostatkem kyslíku přechodně silně limituje činnost mozkových závitů.) Vadí mě, co lze z této (a každé jiné vedlejší) kauzy všechno nadělat, vadí mě – jako letitému novináři – neobjektivní až falešná činnost médií, která, jako ten dobyteček svými čtyřmi žaludky-redaktory dokonale přežvýká cokoli, až je konečným výsledkem zase ono ho…, od něhož jsme pak všichni zadělaní.

KDYŽ SI I NOVINÁŘ PLETE POJMY
Sice drobně, ale v podstatě zcela zásadně v Zápisníku reportérky (MfDnes) k tomuto tématu přispěla Z.Kaiserová (jedna z těch, kteří v deníku na tomto tématu ´pracují´), když Bémovi vytýká, že si hraje se slovíčky. Cituji: „Meziválečný domek je prezentován jako prvorepubliková vila, vadilo primátorovi. Jen pro připomenutí: první republika byla jen a pouze mezi válkami.“ Primátor si může hrát se slovíčky (pochvalme ho, že na svoji obranu si v této nepřátelské kampani s nimi jenom hraje). Důležitější je smutné poznání, že to, co předvádí pí redaktorka renomovaného titulu, je demagogie jako z encyklopedie. Zatímco termíny ´prvorepublikový´ a ´meziválečný´ jsou pochopitelně téměř synonyma, mezi prvorepublikovou vilou a meziválečným domkem může být rozdíl i v desítkách miliónů. (Díky za nekončící vtipná a objevná školení v tomto směru, šumný Davide Vávro!) Prvorepubliková vila je totiž terminus technicus, většinou výraz pro něco extra, několikapodlažní rozlehlou originálně řešenou budovu spojenou se jmény autorů Bílka, Kotěry a ještě několika dalších geniálních českých architektů. Baťa sice sekal cvičky, tito pánové ne však domky podobné tomu, který obývají Bémovi; ten mně spíš připomíná chaloupku strýčka Toma.

KDYŽ SI PÁN NEHLÍDÁ SVÉHO KOČÍHO
Aby bylo zcela jasno, že nemíním vystupovat jako obhájce pravé části politického spektra, ale že mi jde o objektivitu a – nebojím se toho slova – vyváženost ve zpravodajství médií, tak ještě zmínka o bývalém Bémově spolupracovníku na magistrátu, levicovém Jiřím Paroubkovi. Ten, jak zveřejněno, kdykoli jede na svou svatbu a jeho služební vůz překročí povolenou rychlost (tak jako vozy 90% našich politiků a vůbec dalších VIP zjevů, včetně je pronásledujících novinářů), pro jistotu rychle usíná. Totéž v případě přejetí dvojité čáry (neplést s tlustou!). Na inkriminované fotografii, která to naznačovala, uhánějící Paroubkův vůz (jeho problém, že se tak žene do chomoutu…) předjíždí jakési letité vozidlo (jak to asi provedl redakční vůz, aby neztratil s pronásledovaným kontakt, počkal na přerušovanou čáru?). A teď prosím v diskusi poraďte, co má takový řidič dělat, když staré dýchavičné vozidlo nemíní, v rozporu s pravidly s.p., umožnit předjetí, třeba i proto, že jeho řidič nechce riskovat úhyb doprava, znaje podezřelý stav tamní krajnice? Má se za tímto opatrným lenochodem courat a založit tak na šňůru stejně se vlekoucích vozidel? A ještě horší, vlastně dokonce neřešitelná varianta: co kdyby kdekoli v podobných místech stál nepojízdný široký autobus nebo kamión? Nejsem velký teoretik pravidel, ale není v nich náhodou uveden zásadní rozdíl mezi předjetím a objetím?

K tomu ještě dvě poznámky: archaický titul ´panský kočí´, původem někde ve středověku, přežívá právem dodnes; že je synonymem pro většinou nafoukané, sebejisté a arogantní vozky panstva není nutné dodávat. Leckdy se tak však chovají i taxikáři. Teď prozraďte, jak byste se zachovali vy za každou cenu kritici mocných: nechali byste se vláčet tiskem, kdyby váš taxikář někde přejel dvojitou čáru? Odešli byste ze své funkce, kdyby dokonce přejel člověka? Pokud si to ´panský kočí´ zaslouží, nechť mu orgán napaří pokutu, sebere body, třeba i řidičák, ale proč do toho maléru tahat i zákazníka?

ZÁVĚREM K BYDLENÍ PANA PRIMÁTORA
To mě jenom tak napadlo: co kdyby mu jeho zřejmě zdárně podnikající kamarád, který prý nemá využití pro svých šest domů, poskytl bydlení zdarma jenom za to, že bude v domě působit jako odpuzovač zlodějů? A vůbec: co kdyby se ti dva na nás domluvili a národ převezli tím, že občan Bém bude občanu Karešovi z účtu na účet oficiálně platit oněch veřejností bůhvíproč požadovaných 60 000 Kč, a občan Kareš obratem polovinu (třetinu, pětinu) této částky vrátí třeba na sporožirový účet pí Bémové? Ruší se dotované nájmy, budou smluvní – co by komu bylo do podobné dohody?

Jenže jak se potom uživí ti naši bytoví a dopravní investigativci? Každopádně mám pro ně alespoň jeden námět, jenž jsem si právě teď vycucal z prstu: jistý leckdy z řetězu téměř utržený letenský obránce, jenž si údajně měsíčně vykope deset miliónů (za něž by si klidně mohl koupit čtyři dvougarsonky) jednu z nich zcela zdarma poskytne svému téměř hajlujícími spoluhráči, jelikož tento chudák (myšleno příjmem) si vydělá miliónů jenom o něco míň. Co s tím budete dělat?

Reklama