Reklama
 
Blog | Jiří Macků

Vymyšlené strašidlo brániční kýly novorozeňat

Po celoživotních zkušenostech novináře si o této profesi (a v polistopadové zdivočelé éře žurnalistiky navíc o většině médií a jejich reprezentantech), rozhodně nedělám iluze. I když pochopitelně rovněž i zde, jako v každém pravidle, existují výjimky, i když jenom co by na prstech spočítal, ale tím spíše zaplaťpánbůh za ně.

Novináři sami sebe automaticky zařazují mezi společenskou elitu, pasují se do rolí málem jediných hlasatelů pravdy a spasitelů morálky, a podle toho se také – často ovšem amorálně – chovají. Nemíním dnes podrobně vypisovat vlastní zkušenosti se svévolnými redakčními zásahy do textu, nabubřelými až demagogickými reakcemi na výtky ke zveřejněným materiálům (přitom výtky a požadované opravy, navzdory tiskovému zákonu, pochopitelně nezveřejněné…), až k arogantní neochotě na cokoli reagovat. Zmíním se o případu svého souseda, a to v kauze rozhodně ne dílčí, protože se teoreticky dotýká doslova všech.

Doc. Dr. Emil Holub, Csc (88) je nejen synem význačného českého malíře a vzdáleným příbuzným ještě význačnějšího světového cestovatele, ale především bývalým vynikajícím hrudním chirurgem. Právě proto ho tak v Magazínu MfD zaujal rozhovor redaktorky Martiny Riebauerové s herečkou Veronikou Žilkovou mj. o smutném osudu jejího synka. V článku našel řadu nepřesností, které jako odborník chtěl uvést na správnou míru, a proto autorce rozhovoru poslal stanovisko, k němuž připojil i text svého příspěvku na toto téma v rozhlasovém pořadu Meteor.

Dr.Holub mimo jiné uvádí: V článku o brániční kýle novorozenců je několik nepřesností až zásadních omylů. Nechápu, kde je paní Žilková mohla získat. Skutečnosti například neodpovídá, že tato vada se vyskytuje pouze v jednom z osmdesáti miliónu porodů; vždyť ona sama uvádí, že k tomu došlo už u jejího nejstaršího syna. Že se jako příčina této vady uvádí ekologie není ničím prokázané. Zásadním omylem je, že brániční kýla vzniká na začátku těhotenství, protože samotná bránice se vyvine až v průběhu dalších měsíců. Úplným nesmyslem je, že lékaři na ni přitom mohli přijít v 7. měsíci těhotenství; v děloze se kýla vůbec nevyvíjí, protože vzniká až po porodu, kdy dítě začne dýchat, křičet a plakat. Navazující hloupostí je proto posílat nastávající matku na potrat právě pro neodbornou domněnku, že embryo má kýlu. Navíc včasná operace novorozence vždy zachrání.

A odborník chirurg se zkušenostmi ze stovek operací hrudníku a břišní dutiny navíc klade naléhavé otázky: Pokud byla kýla včas diagnostikovaná, proč se s výkonem čekalo sedm měsíců? Tento chirurgický zákrok není nijak obtížný, nechápu tedy, proč musel synek paní Žilkové umřít. Nevyskytla se tam současně jiná chirurgická vada? Publikované nepřesnosti mohou znepokojit mnohé těhotné ženy, shrnuje dr.Holub.

Člověk by si řekl, že autorka rozhovoru bude chtít tak závažné omyly obratem uvést na pravou míru. A vy si již možná umíte odpovědět, kde reakce odborníka skončila: ano, v redakčním koši. Redaktorka Riebauerová ji ani nezveřejnila, ani na ni písemně neodpověděla, a obtížné pro ni bylo zřejmě i autoru zatelefonovat, natož snad poděkovat. Přiznat veřejně chybu (materiály takového odborného charakteru se přece dávají konzultovat!) a napravit ji, to se přece v novinářských kruzích moc nenosí. Nač si kvůli druhým nějakým přiznáním pochybení kazit renomé.

Rozhovor se smutnou Veronikou Žilkovou četly možná tisíce budoucích a dopředu zbytečně vystrašených maminek. Tyto řádky objeví nejvíc tak několik desítek. Ale i kdyby znamenaly pomoc a uklidnění alespoň pro jedinou, nejsou zbytečné.

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama