Reklama
 
Blog | Jiří Macků

Komunisté radí, jak strávit demokracii

Přece jenom něco málo se od toho Listopadu změnilo k lepšímu...

Třeba právě to, že soudruzi z názvem inovované bývalé KSČ už nemasírují svými radami celou společnost, ale jenom ojedinělé hloučky svých věrných, tu obstarožních revolučně vyšumělých pamětníků, onde zase revolučně naladěných postpubertálních neználků historie.

Vyžádaly si ten krok předčasné volby: sepsat pro potřeby a ideové umravnění věrného soudružstva jakousi kuchařku stravitelných rozumů, určených zvláště těm strávníkům, které dosud nepřešla chuť na diktaturu proletariátu, zastátňování od podlahy a každé meze, či kafrání každému do všeho. Těm, jejichž žaludek tvrdohlavě odmítá jakékoli nové ingredience naší stále zakřiknuté demokracie. A tak tedy: vezmi kilo revolučních tradic, vraž do toho hrst nezbytné demagogie, dle chuti přisyp něco myšlenek klasiků marxismu-leninismu, pořádně promíchej a závěrem přidej – to ovšem jenom z historického donucení – i špetku polistopadově podušených názorů.

Je to humorně poučné čtení, co vzešlo z ulice Politických vězňů na nápravu myšlení těch, kteří mají dosud na osud politických vězňů jejich celoživotně obdivovaného režimu stejný názor: však kdyby oni tenkrát proti nám nic, tak my bychom, v čele se soudruhem Gottwaldem, s nimi taky nic. Třeba ta Horáková: jak se na odhalení zákulisí jejího procesu dnes dívat? Jelikož v televizi na starých dokumentech tedy nutně černobíle, což jenom dokazuje současné černobílé vidění oněch událostí. V barvě by to bylo jiný kafe. Hlavně ta rudá všude kolem jak by vyzněla!

Nebo proč tvrdohlavě vystupovat proti privatizaci? Proti tradici, neboť i my jsme přece soudruzi privatizovali, dokonce dávno před Listopadem, až se hory zelenaly a nikdo z nás studem ani nezačervenal. Například když se hokejový mistr světa 1972 Jiří Kochta deset let poté nevrátil ze zahraničního angažmá, zabavil režim jeho vlastnoručně postavený dům. Ne však pro jeho příbuzné, ani ne pro zřízení dejme tomu jeslí, leč jako luxusní bydlení pro dceru ideologického tajemníka ÚV KSČ Fojtíka; držela se v něm soudružka jako veš v kožichu ještě dlouho po revoluci. Když ho chtěl Kochta zpět, musel si od ní svůj vlastní dům znovu koupit…

Ale koneckonců ať si v KSČM členstvo ideově vychovávají a za ručičku vstříc vysněné zářné budoucnosti vedou jak chtějí, máme přece demokracii. Vědí dobře, proč to dělají: je před volbami, i oni musejí ty své tvrdě masírovat. Až bude odvoleno, co je do nějaké kuchařky. Pak už zase vytáhnou nejen staré praktiky, ale i celospolečensky vnucované heslo Vy s námi, my s vámi.

Zní pěkně, viďte? Jenom číst se musí tak nějak po gottwaldovsku: VY S NÁMI nepůjdete? Tak MY S VÁMI zatočíme!

Reklama